Retroplane 2012 

 -fotografie ve větším rozlišení jsou v galerii zde

Letos se sešli příznivci starých dřevěných větroňů na relativně blízkém letišti Spitzerberg u Hundsheimu na východě Rakouska na dohled od Bratislavy. Trochu jsem si tam připadal jako na Rané, jen ten kopec byl o trochu menší, ale letištní budovy a hangáry zase objemnější. V nich i ve vzduchu jsme ale mohli vidět hodně skutečných historických strojů místního aeroklubu.

I tento krasavec s křídlem do M létal.

Vzhledem k tomu, že asi pětinu účastníků tvořili Češí byl páteční brífing přednesem nejen ve francouzštině a němčině ale i tlumočen do češtiny. Létání bylo přednostně na okolních svazích, ale pokud by byl vítr slabý, byly letos poprvé na této akci povoleny aerovleky.

Začínalo se klasicky výstavou trupů, s potěšením jsme zjistili, že dost modelů má předlohu v československých letadlech.

V sobotu to foukalo na místní kopec ze špatného směru, tak se jelo na nedaleký Braunsberg. Kopec měl ostrou hranu, nešel použít gumový katapult, tak velké modely museli házet hned dva siláci najednou. Protože se přistávalo na loučku bokem hlavního svahu, ne každý se odvážil svůj výtvor poslat ho vzduchu a někteří museli i sbírat třísky.

Ne všechny modely jsme pro náročné letové podmínky mohli vidět ve vzduchu na svahu, tak si alespoň zalétaly večer po skončení letového provozu v aerovleku. Čtyři z pěti vlečných byly z Čech.

Krása dřeva a plátna.

Hutter H-17 v kostře, v měřítku 1: 2 nemá ani 5 metrů rozpětí.

Vše je stavěno podle originálních výkresů včetně mechanismů řízení.

Každý večer se sedělo u dobrého jídla a pití, které jsme si vzájemně přivezli, v tento okamžik se ale schováváme před deštěm do hangáru  - pod dřevěnou ASK-13 to také bylo stylové.

Neděle: konečně to začalo foukat na kopec u letiště.

Vincent přines svůj nový výtvor, myslím dostatečně známý z jeho stránek – v reálu je ještě dokonalejší než na fotkách.

Startuje ho osvědčený házeč Erik Herudek.

Moc to ale nefouká, čeká se.

Tak se startuje gumou, někteří po krátkém pokusu o svahování přistávají pod startem, jiní radši sejdou dolu přistát na louku.

Setkání bylo nesoutěžní, na konci se losováním rozdělily ceny od sponzorů a  byl vyhodnocen nejlepší stavitel – letos si zlaté žebro (z křídla) odnes Jindra Stejskal.

Moc jsme tedy na svahu nepolétali, nevadí příště na jihu Francie to bude určitě lepší.

Petrs